Chat s osobností:

Odpověď: Přeji dobrý den všem čtenářům Novinek a těším se na vaše otázky. Předem se omlouvám, pokud na některou z nich nedokážu odpovědět. Vlastimil Ježek

Odpověď: Líbí se mi, ale naprosto respektuji opačný názor.

Odpověď: Národní knihovna spravuje a zpřístupňuje fondy s více než šesti miliony knihovních dokumentů (nejde jen o knihy, časopisy nebo noviny, ale také - např. - mapy nebo plakáty). Z povinného výtisku a dalších nákupů nám ročně více než 50 000 titulů přibývá. Díky nástupu digitálních technologií samozřejmě archivujeme a zpřístupňujeme i ty dokumenty, které se už na papír netisknou.

Odpověď: To je skvělá otázka, ale částečně vás odpovědí asi zklamu. Nejsem urbanista ani architekt, neumím jednoznačně odpovědět. Ale pokud naše soutěž k takové diskusi přispěje, bude to určitě dobře - o hrůzách, které v Praze vznikaly v minulých letech, se totiž žádné diskuse nevedly. Před listopadem to nešlo, po něm téma si nikoho příliš nezajímalo. Podle mého neodborného názoru ale moderní stavby v Praze vznikat mohou - nestaví se jen v New Yorku, ale také Paříži nebo Londýně, v Berlíně. I V Evropě vznikla řada nových staveb Národních knihoven - problém s prostorem měli všude. Zkuste se na ně prosím, alespoň prostřednictvím internetu, podívat. Výrazně se stavělo i mezi světovými válkami v Praze - a kterou z těchto tehdy moderních budov dnes považujeme za nepřijatelný novotvar? Návrh Jana Kaplického je jistě velmi osobitý, ale naprosto původní, což je v dnešním světě plagiátů poměrně vzácné. Je především návrhem se skvěle organizovanou knihovnou (zejména cestou knihy z depozitářů ke čtenáři a naopak), takže mne mrzí, že se Vám nelíbí.

Odpověď: Ve světovém měřítku (podle velikosti fondů) patří Národní knihovna ČR k těm spíše menším, což logicky vyplývá z velikosti země a domácí produkce knih, novin časopisů... V Evropě patří k největším Francouzská nnebo Britská národní knihovna, obrovským fondem v desítkách milionů svazků disponuje Kongresová knihovna USA. Ještě větší mohou být některé asijské knihovny, ale o nich dokonalý přehled v hlavě nemám. Přesto v některých disciplinách patříme ke světové špičce. Například za přínos k digitalizaci jsme před dvěma lety jako první na světě získali cenu UNESCO nazvanou JIKJI (Paměť světa). Ceremoniál přenášela živě korejská televize (mluvíme o jižní Koreji) a myslím, že celá věc přispěla k dobrému jménu celé České republiky.

Odpověď: Ono jít původně o diskusi ani nemělo - Národní knihovna nejdříve pozvánku nedostala vůbec, pak jsme byli pozváni jako hosté - nikoli panelisté (tématem byla Národní knihovna!), o vpuštění NK do panelu se rozhodlo až večer či ráno před debatou. Sama diskuse rozhodně nebyla věcná ani neutrální, ani být nemohla, když se moderování ujal člověk s jasným, předem publikovaným postojem. Přesto si myslím, že i na taková setkání musíme chodit, i když příjemné to rozhodně nebylo.

Odpověď: Vysílání většiny stanic Českého rozhlasu mám rád stejně jako v době, kdy jsem ho řídil, na Vinohrady chodím jako host rád dodnes - každých pět, šest týdnů mám dokonce vlastní hodinové vysílání v jedné z nových stanic - Leonardu. Jinými slovy: rozhlas jsem tak úplně nikdy neopustil.

Odpověď: I to je skvělá otázka, kterou si dovolím převést do obecnější podoby: má/nemá nebo smí/nesmí mít Národní knihovna v architektonickém ztvárnění své budovy jakousi přidanou hodnotu? Ani na to vám jednoznačně neodpovím, taková diskuse by se měla vést. Nabídnu jen několik postřehů. Národní knihovna je nejstarší národní institucí v zemi - starší než Národní galerie (jejíž počátky mimochodem úzce souvisejí s Klementinem), Národní divadlo i Národní muzeum. Asi uznáte, že přinejmenším v případě sídel dvou posledně jmenovaných šlo ve své době o prestižní, výzdobou rozhodně luxusní stavby. O luxus tohoto druhu návrh Kaplického neusiluje. Relativně luxusní má být vybavení pro uživatele, to je ale myslím dobře. A ještě jeden z mnoha možných směrů debaty: může jít v případě Národní knihovny o výraznou architekturu? Posílen znalostí novostaveb národních knihoven ve světě za posledních dvacet let si troufnu tvrdit, že ano. A cena: náš odhad z roku 2004, oponovaný a odsouhlasený ministerstvem kultury, učiněný ovšem pouze na základě požadovaných kubíků obestavěného prostoru, byl necelé dvě miliardy Kč bez DPH (které ovšem stát dostane zase zpátky). K tomu je jistě nutné přičíst zvýšení cen stavebních prací mezi rokem 2004 a prvním rokem realizace - můj dnešní odhad (začneme-li stavět v roce 2009) je 2,5 mld Kč bez DPH. Je náklad srovnatelný s pronájmem dvou gripenů na deset let hodně, nebo málo - ve vztahu k jedinečné Národní knihovně?

Odpověď: Ve smyslu hodnoty určitě Vyšehradský kodex z konce 11. století, rukopis vytvořený ke korunovaci prvního českého krále Vratislava. Osobně ale považuji za hodnotnou většinu knih, které nabízejí (třeba naším prostřednictvím) poučení. Rozhlédnu-li se kolem sebe, nemám pocit, že bychom poselství jejich obsahů věnovali přílišnou pozornost.

Odpověď: Nejsem si jist, zda je o národním fotbalovém stadionu definitivně rozhodnuto, ale jinak máte pravdu. Příliš se nediskutuje ani o jiném projektu týkajícího se Letné - oceanáriu na místě Stalinova pomníku. Proč to tak je netuším, ale beru věc z té lepší stránky. Diskuse snad většině lidí ozřejmuje i význam knihoven a knihovnictví v naší zemi.

Odpověď: Umístit knihy do podzemí zakázáno nebylo. Umístění do nadzemní části jsme požadovali pouze u jádra konzervačního fondu (cca 1,2 mil. knihovních dokumentů - cca 13 % celkového objemu stavby). První kolo zahájila porota projednáním zprávy technické komise, z které vyplynulo, že více než polovina projektů nedodržela striktně všechny podmínky zadání. Podle domácích pravidel by takové projekty zřejmě technická komise měla právo vyřadit rovnou, podle soutěžního řádu UNESCO, resp. doporučení Světové unie architektů (UIA), měla takové právo pouze porota. Ta se rozhodla nevyloučit z formálních důvodů žádný z projektů (ke všem tedy přistupovala stejně) - s výjimkou jediného, který dorazil týden po uzávěrce. Spor se vede o to, zda takové rozhodnutí porota mohla učinit, podle mého soudu poměrně zbytečně ostře a prostřednictvím médií - každý z diskutujících dobře ví, že zpochybnit soutěž lze výlučně podáním stížnosti prezídiu UIA, vše ostatní je jen záměrné čeření vody, druh reakce na výsledek soutěže. Konečné rozhodnutí UIA, proti kterému není odvolání, očekáváme v nejbližších dnech. Počkejme prosím na toto rozhodnutí a respektujme ho - ať bude jakékoli. Taková jsou pravidla, pro všechny stejná.

Odpověď: Komplexně zodpovědět tuto otázku by trvalo další hodinu, takže alespoň stručně. Ano, uvažujeme o moderně pojaté expozici světových dějin psaného slova, zaměřené na děti a mládež. Postupnou rekonstrukcí Klementina chceme maximálně rehabilitovat původní barokní záměry, vše předem konzultujeme s NPÚ. První větší prostor, kde se kdokoli může přesvědčit o našem přístupu ke Klementinu, je loni v květnu otevřená Galerie Klementinum. Zabírá obě tzv. křížovnické chodby, po léta veřejnosti zcela nepřístupné, rehabilitovala nejstarší vchod do Klementina (tzv. Nové koleje), návštěva stojí za to. Zprávy o všech záměrech navíc už více než dva roky pravidelně zveřejňujeme na našich webových stránkách - do míry podrobnosti odpovídající postupu příprav jednotlivých projektů. Adresa je www.nkp.cz nebo www.klementinum.cz.

Odpověď: Vyjádření Světové unie architektů očekáváme každým dnem, musíme počkat.

Odpověď: Když jsem do Národní knihovny na podzim roku 2004 přišel, překvapilo mne, jak velká prostorová krize Národní knihovně do pěti let hrozí. Proto jsme tehdy navrhli rozdělit NK na dvě základní logické organizační části - Novodobé a Historické fondy - a pro první z nich postavit novou, moderní knihovnu. Není to tedy věc nová, jenomže do vyhlášení soutěže o podobu knihovny a zejména jejích výsledků se o ni veřejnost (ani média) zase tolik nezajímala. Přesto vše každým rokem zveřejňujeme na našich webových stránkách. Národní knihovna bude postavena z prostředků státního rozpočtu, tak jako všechny jiné národní knihovny v posledních dvaceti letech. Mšla by stát cca 2,5 mld Kč.

Odpověď: ČKA nebyla přizvána k formulování podmínek soutěže, protože soutěž probíhala podle pravidel Světové unie architektů (UIA). Zadání osobně kontroloval ředitel soutěžní sekce UIA Wolf Tochtermann, stejný muž dokonce na celý průběh soutěže (včetně jednání porot a vyhlášení výsledků) osobně dohlížel. Proto jsem přesvědčen, že porota žádnou chybu neudělala a rozhodnutí UIA o stížnosti se nebojím.

Odpověď: Klementinum zůstane hlavním sídlem Národní knihovny. V rekonstruovaných prostorách tady budou nabízet služby Historické a Hudební fondy, Slovanská knihovna a Knihovnický institut, které spolu s dalšími útvary NK "obsadí" více než 70 % ploch Klementina. Dále chceme rozšířit dnešní barokní prohlídky (Zrcadlová kaple, Astronomická věž, barokní knihovní sál) o další skvosty - minimálně oba matematické sály. Galerii Klementinum doplní expozice dějin psaného slova, v těchto dnech dokončujeme výstavbu tzv. trezorové galerie, ve které budeme od 19. září až do konce roku vystavovat nesmírně cenný a zajímavý exponát - Kodex Gigas neboli Ďáblovu bibli. Určitě se přijďte podívat.

Odpověď: Pokud vím, nedostal originál, jen kopii. Proti tomu asi nelze nic namítat, navíc šlo o dar nestátní instituce.